Většina z nás se k józe dostává při pocitu absence pohybu, a to sice pohybu vědomějšího. Svět vnímáme skrze tělo a skrze tělo se můžeme ponořit i hlouběji do sebe, bylo by bláhové domnívat se, že stačí jen usednout do jeskyně a do pocitu totální spokojenosti se jen promeditovat. Proto tělo, tělo je v józe bráno jako chrám naší duše, domov božství a s tímto a o něj pečujeme, živíme ho, dýcháme ho a ladíme ho pohybem.

Víte, že 2/3 prány (čchi, životní síly) pochází se stravy? Potrava bohatá na vitální sílu živí tělo. 1/3 síly je z vědomého dechu, pránu nasáváme spolu s nádechem a celé to vše korunuje náš životní postoj, s jakou náladou prožíváme svět, přijímáme ho? Pokud jsme schopni udržet spokojený postoj většinu času, tak lze říci, že není třeba tolika dbát na dokonale čistou stravu. Stejně i obráceně, pokud budu živit své tělo sebebohatší stravou na čchi a vystresuje mne každá maličkost, možná na tom budu hůře než jedlík hranolků s totálním životním optimismem. Ale ve všem všeho s mírou, že?

Nemějme si za zlé, či povrchní, pokud jógou chceme zhubnout a zpevnit své tělo, je to stejně tak úžasná motivace jako pokud skrze ní chceme dosáhnout vnitřního míru. Důležitější je naše vlastní praxe, než proč to teď zrovna děláme. Já jsem se domnívala, že mou motivací je hlavně ten klid, spojení s božstvím, ale to by nesměl přijít podivný čas zimního zastavení, který zahalil i mou touhu skrze jógu to spojení hledat, tak nějak jsem si ho držela i bez své každodenní praxe, která do té doby byla složená z 12ti kol Babajiho pozdravu slunce a večerní kriya jógy. A najednou stop, na skoro dva měsíce nic, bylo mi božsky a nic jsem proto vlastně ani nedělala. Taková osobní zádrž dechu po výdechu. Ale před pár dny mé tělo začalo lačnit po nádechu, stejně jako probouzející se příroda po zimě a já opět začínám. Začínám vložením Pozdravu Slunce a víte proč, z toho nejpovrchnějšího důvodu, neb moje břišní svaly mají daleko od toho, jak vypadaly na začátku prosince. Ano, prostě chci zpevnit své břicho.

Tak co Vy? Co Vás vede k dennímu rozložení podložky? Vnímejme, že naše motivace se mění, vyvíjí a kolikrát zase vrací jakoby na pomyslný začátek…

Co takhle malé zamyšlení, většina z nás se sprchuje každý den, že? Během pár minut ze sebe spláchneme nečistoty z celého dne. Asi by nám nestačilo umývat se jednou týdně, 90 minut, že? Myslím, že s vlastní praxí, ať je v ní více pohybu či méně, je to podobné. Pár minut denně z nás spláchne nasbírané energetické nečistoty účinněji, než hodina jógy jednou týdně.

A na závěr drobná inspirace – učení hathajógy říká, že myšlenka se pomocí energii /prány, čchi/ projevuje ve hmotě. Myšlenka je záměr, který si můžeme říkat před svou praxí. Dech rozvíjí energii, která propojí tento záměr s naším tělem. A tělo je hmota, ve které se náš záměr projeví.