Představme si pobyt na zemi jako školní systém, v určitém životě vstoupíme do první třídy spirituálního zaměření, cílem je VŠ - poslední život , kdy Boha realizujeme, Sat Čit Ananda. V každém se učíme něco, v každém strávíme hodně životů, než naplníme vše. Ten, kdo je v první třídě a ztotožňuje se jen se svým egem, já chci, já tvořím vše okolo sebe, není žádná jiná síla a tento člověk člověka z páté třídy vidí jako sektářskeho, eso bio, náboženského blázna, vidí a chápe svět a realitu ze své úrovně vědomí, a je rád se svými prvňáčky, ale ten z páté třídy už byl v první třídě, zažil to, takže ví a chápe je a může jim pomoci, vést je do vyšší třídy, ale je mu zase lépe se svými paťaky, protože jsou na stejné úrovni, ale zároveň vždy vyhledáváme lidi z vyšší třídy, protože nás táhnou, tím pádem šesťák bude pro páťaka velmi přitažlivý, vibračně je vyšší ale ne zase tolik, ale na někoho ze střední školy už nedokáže dohlédnout, to může být na něj příliš... Každá třída je vyšší úroveň vibracemi, nejvyšší je samotné Božství, to že se s ním úplně spojíme a už nikdy neodělíme. Jsme doma. Konec VŠ života, pak buď zůstáváme na vyšších sférách nebo se vrátime na Zem se zachovanou vibrací a vedeme jiné lidi, jako to dělají avataři.